V dubnu 1933 se na titulních stránkách novin po celých Spojených státech objevila fotografie mladé ženy v elegantním kostýmku, s doutníkem v ústech a revolverem v ruce pózující před fordkou. Byla to Bonnie Parkerová, která spolu se svým partnerem tvořila legendární gangsterskou dvojku, známou jako Bonnie a Clyde. Kromě revolverů, pistolí atd., používali gangsteři také velmi moderní zbraně, mimo jiné Browningovu pušku BAR M1918.
Autor: Edgar Pachta
Automatická puška BAR M1918 A2
Bonnie Elizabeth Parkerová (1. října 1910–23. května 1934) navzdory známé fotografii nekouřila doutníky, ale cigarety, a kromě pistole uměla zacházet i s jinými palnými zbraněmi. Mezi ně patřila puška BAR, kterou si oblíbil její partner jménem Clyde Chestnut Barrow (24. března 1909–23. května 1934). Známý zločinecký pár v letech 1930–1934 řádil v centrální části Spojených států, a především díky sdělovacím prostředkům se stal legendou. Navzdory palcovým titulkům v novinách se nezabývali ani tak bankovními loupežemi, jako spíš vykrádáním venkovských obchodů. Faktem zůstává, že přitom měli na svědomí několik lidských životů – policistů i civilistů.
Fotografie Bonnie Parkerové (zde v kolorované úpravě), která v roce 1933 obletěla celé spojené státy
Gang Barrow
13. dubna 1933 poklidnou čtvtí Oak Ridge Drive v městě Joplin, stát Missouri, otřásly scény jako vystřižené z gangsterského filmu. Před garážovým domem číslo 3347 1/2 zastavila dvě auta, z nichž vystoupilo několik policistů, chystajících se na kontrolu domnělého pašeráckého doupěte. Přivítala je však zuřivá střelba, která skolila dva muže: detektiva Harryho L. McGinnise a konstábla J. W. Harrymana; zatímco první z nich byl na místě mrtev, druhý utrpěl smrtelné zranění.
V domě nebyl nikdo jiný, než Bonnie a Clade spolu s několika dalšími členy své bandy. Gangsteři zde strávili nejméně několik týdnů, a jejich selanka mohla pokračovat bůhví jak dlouho, kdyby se chovali obezřetněji. Každý den prý vypili soudek piva, do noci hráli karty a chovali se tak hlučně, až to jeden ze sousedů oznámil na policii. Teď se všichni dali na rychlý útěk, který kryla Bonnie Parkerová. Dívka se neohroženě chopila Browningovy automatické pušky M1918 a nepřetržitou palbou zbývající policisty zahnala do úzkých. Krupobití střel ráže .30 (7,62 mm) bušilo do mohutného dubu, za nímž se kryl seržant G. B. Kahler, a zasypávalo tvář šokovaného policisty sprškami třísek. Potom Bonnie naskočila k ostatním do auta, které zakrátko zmizelo z dohledu překvapených pronásledovatelů.
Clyde Barrow s částí svého arzenálu na dobové kolorované fotografii …
Přeživší muži zákona vypovídali, že během přestřelky mohli vypálit nanejvýš 14 ran, bez valného výsledku. Policisté však v domě zajistili množství osobních věcí gangsterů, celý arzenál zbraní, ale i rukopis básně, jejíž autorkou byla Bonnie, a nevyvolaný filmový pásek, na němž byl také legendární snímek gangsterky s doutníkem a revolverem. Díky deníku The Joplin Globe, v jehož prostorách byly fotografie vyvolány, se krátce po incidentu objevila fotografie i verše Bonnie na titulních stránkách všech významných i méně známých novin v USA. Tlupa dostala také „oficiální“ – či spíš literární – jméno: Barrow Gang.
Konec příběhu
Dobrodružný románek gangsterského páru skončil stejně rychle a divoce, jak probíhal. Poté, co v lednu 1934 za dramatických okolností vysvobodili z texaské věznice Eastham Breakout několik svých přátel, poštvali proti sobě nejen veřejnost, ale také proslulé Texaské rangery. Jejich příslušníci v čele s Frankem Hamerem (17. března 1888– 10. července 1955) se jim 12. února pověsili na stopu a po čase zjistili, že gangsteři mají namířeno do Louisiany.
Bonnie (vyzbrojená poloautomatickou brokovnicí) a Clyde ne jedné ze svých proslavených fotografií
Tak šestičlenná skupina pronásledovatelů (čtyři z nich byli rangeři, dva louisianští policisté) vedená Hamerem, 21. května 1934 vyrazila na číhanou k 154. dálnici státu Louisiana. Strážci zákona zaujali pozice v křovinách jižně od města Gibsland směrem k Sailes, nedaleko usedlosti Methvinových, rodičů dalšího člena gangu.
Mladý Francis Augustus Hamer s kolegou od Texas Rangers
Po nekonečně dlouhém čekání, kdy se již zdálo, že zločinecké duo zase uniklo, nastal den D a hodina H. Asi v 9.45 hod. 23. května, muži zpozorovali, že se k nim velkou rychlostí blíží Barrowůw Ford V8. Jakmile řidič spatřil u krajnice stojící vůz Ivy Methvina, přibrzdil, aby si s majitelem promluvil. V tu chvíli sklapla past: Rangeři i policisté spustili palbu na fordku, která byla ještě v pohybu. Jako první – zřejmě spontánně – vystřelil policista Prentiss M. Oakley. Barrow byl zakrátko usmrcen Oakleyovým zásahem do hlavy, a ranger Hinton uvedl, že v tu chvíli zaslechl, jak Parkerová křičí. Policisté vypálili kolem 130 ran, takže vyprázdnili své zásobníky do automobilu. Za zmínku stojí, že do výzbroje mužů zákona patřila rovněž puška BAR M1918, případně její modifikace Monitor – zkrácená, bez dvojnožky a s pistolovou rukojetí (tato byla rovněž součástí arzenálu Bonnie a Clydea). Každopádně většina ran, které Bonnie a Clade utrpěli, byla smrtelná.
Policisté před Fordem A8 gangsterského páru těsně po jeho likvidaci
Gangsterská pozůstalost
Nyní něco pro silnější nátury. Snímky pořízené jedním ze zmocněnců bezprostředně po útoku svědčí o strašné řezničině, jakou muži zákona provedli: Vozidlo bylo prostříleno 112 projektily, z nichž asi čtvrtina zasála gangsterský pár. Oficiální zpráva koronera hovoří o 17 zásazích Barrowova těla, zatímco jeho družka jich utrpěla dvacet šest! Není tedy divu, že takto zohavená těla se zaměstnancům pohřebního ústavu jen stěží podařilo nabalzamovat …
Policisté, z nichž část po přestřelce dočasně ohluchla, našli v autě hotovou zbrojnici, v níž nechyběly zkrácené poloautomatické brokovnice a samočinné pušky, včetně Clydeovy BAR M1918. Na místě se začali brzy shlukovat lidé, z nichž někteří se zmocňovali morbidních „suvenýrů“ v podobě zakrvácených kadeří a kusů oděvu Bonnie; jeden muž se dokonce snažil uříznout Clydeův prst lpící na spoušti zbraně …
Auto z limitované série, které Clyde „pořídil“ pro svou milenku, bylo po zásahu policistů prostříleno jako cedník …
Prostřílený Ford V8 nejprve sloužil jako pouťová atrakce, až se stal sběratelským artiklem: v r. 1988 jej zakoupil Primm Valley Resort and Casino v Las Vegas za asi 250 000 dolarů. V tomto komplexu je auto dodnes vystaveno.
Jak mohou dodnes vidět návštěvníci areálu Kasina v Las Vegas
BAR ve službách ozbrojených sil
Jak je vidět, Browningova automatická puška měla skutečně univerzální využití – srovnatelné se známějším „mafiánským“ samopalem Thompson, o němž bude řeč v našem dalším článku. Významnou roli hrála především ve výzbroji vojáků za druhé světové války – nejen amerických (United States Army, United States Marine Corps), ale i britských a francouzských, a jistou dobu ji používaly i jednotky Rudé armády.
Konstruktér zbraní John M. Browning (vlevo), držící svůj výtvor – BAR M1918
Z původní verze (BAR M1918) bez dvojnožky měl voják střílet od pasu. V roce 1937 přišla verze BAR M1918 A1 s dvojnožkou; její kvality se projevovaly hlavně při střelbě na delší vzdálenosti, z pozice střelce vleže nebo v podřepu. Ačkoli se zbraň nedala použít v takovém rozsahu, jako samopal, na větší vzdálenosti byly její parametry srovnatelné se standardní nebo odstřelovačskou puškou. BAR M1918 lze považovat za kvalitní útočnou pušku s 20ranným zásobníkem; náhradní zásobníky byly nošeny po dvou v 6 až 7 sumkách na opasku. Celkově vzato šlo o dobrou a spolehlivou zbraň. Nejvážnějším protivníkem BAR M1918 za druhé světové války na evropské půdě, byl zřejmě německý Sturmgewehr StG.44.
Puška nebo kulomet?
Odpovědět na tuto otázku není snadné. Z každé fotografie této zbraně je zřejmé, že Browningova samočinná puška (Browning Automatic Rifle; BAR), přestože byla označována jako puška, svými rozměry odpovídala spíše lehkému kulometu. Zbraň vyvinul John M. Browning v roce 1917, o rok později byla zařazena do výzbroje amerických vojáků v závěru první světové války. Poválečná varianta pušky, opatřená dvojnožkou, nesla označení BAR M1918A1, později, v l. 1941/42 byla zaváděna poněkud zmodernizovaná verze BAR M1918 A2. Automatická funkce BAR byla zajištěna systémem s odběrem prachových plynů z hlavně.
Tři základní verze samočinné pušky BAR M1918
Podle provedení zbraň střílela buď plně automaticky s kadencí 350 nebo 550 ran/min, nebo jednotlivými ranami a dávkou. Střílet dávkou ze zbraně, jejíž zásobník měl kapacitu 20 nábojů, bylo nedomyšlené, avšak navzdory tomuto nedostatku a značné hmotnosti byla BAR u amerických vojáků v době druhé světové války velmi oblíbena. V aktivní službě zůstala až do roku 1957, takže prodělala ještě korejskou válku (1950–1953). Na bojištích druhé světové války vojáci z BAR často demontovali dvojnožku, aby poněkud snížili hmotnost zbraně (kolem 8 kg).
V cizích službách
Samočinných pušek BAR M1918 bylo v jen v základním provedení vyrobeno asi 85 000 kusů.
V období mezi světovými válkami vzniklo několik modelů pro export, z nichž první byl Automatic Machine Rifle Model 1919, proslavené firmy Colt. Modifikace této zbraně v 30. letech zaváděly armády Belgie, Polska a Švédska, rovněž Čínská národní armáda. Automatickou pušku BAR M1918 v různých verzích nakonec používaly ozbrojené síly i povstalecké jednotky v mnoha zemích celého světa ještě dlouho po druhé světové válce (např. v Nikaragui sloužily až do r. 1979).
Příslušník FBI při cvičných střelbách z odvozeniny BARu, pušky Colt Monitor (R 80)
V současnosti nabízí poloautomatické napodobeniny BAR M1918 pro civilní využití několik výrobců v USA.
Technická data
Země původu: USA
Ráže: .30-06 Springfield (7,62 x 63 mm)
Délka: 1219 mm
Hmotnost: 8,8 kg
Hlaveň: délka 610 mm, 4drážkový pravotočivý vývrt
Zásobovací ústrojí: zásobník na 20 nábojů
Systém závěru: uzamčení výklopným závorníkem se systémem pák, odběr prachových plynů
Kadence: 350 nebo 550 ran/min
Počáteční rychlost: 808 m/s
Účinný dostřel: přes 800 m
ZDROJE
Chris Mcnab: Ruční palné zbraně 20. století, Svojtka&Co. 2008
Internet
Zdroje obrázků a fotografií: Pinterest, Wikipedia, archív autora