Novinky

Bitva o Mogadišu, známá také pod názvem „Black Hawk Down“, je jednou z nejznámějších moderních vojenských operací. Proběhla 3. a 4. října 1993 v hlavním městě Somálska, Mogadišu, během americké vojenské operace „Gothic Serpent“, jejímž cílem bylo zajmout vůdce somálského klanu Mohameda Farraha Aidida. Operace se změnila v krvavý střet, když dva americké vrtulníky Black Hawk byly sestřeleny a americké jednotky se ocitly pod palbou tisíců somálských milicí.

Průběh bitvy o Mogadišu

Bitva začala jako zdánlivě jednoduchá mise, při které se měly speciální jednotky americké armády, konkrétně Delta Force a Rangers, zmocnit dvou Aididových pobočníků. Americké síly se však ocitly v pasti, když somálské milice sestřelily dva vrtulníky Black Hawk pomocí RPG. Bitva trvala téměř 18 hodin a vedla k těžkým ztrátám na obou stranách.

Na americké straně padlo 18 vojáků, zatímco somálské ztráty byly odhadovány na stovky, možná až tisíce lidí. Americké jednotky musely bojovat o přežití v chaotických a neznámých městských podmínkách, kde se rychle ocitly pod palbou.

V průběhu mise se vážně zranil vojín Todd Blackburn, když minul lano během slaňování z vrtulníku UH-60 Black Hawk a zřítil se z jednadvaceti metrů na ulici pod ním.

Oba vůdci milice byli rychle zajati a spolu se zraněným Rangerem byli naloženi do konvoje Humvee. Při následném stahování byl střelou RPG sestřelen americký UH-60 Black Hawk, „Super Six One“. Oba piloti byli na místě mrtví, avšak posádka vrtulníku pád přežila a snažila se udržet pozici před postupující milicí Somálské národní aliance. Krátce na to byl sestřelen další vrtulník Black Hawk. Tento stroj se však zřítil do části města, která byla vzdálena od hlavních bojů. Pád vrtulníku přežil pouze pilot Michael Durant. Dva odstřelovači z Delta týmu (Randy Shughart a Gary Gordon) se opakovaně nabídli, že se pokusí zabezpečit místo havárie do příchodu záchranného týmu. Po dvou zamítnutích jim bylo povolení nakonec uděleno, avšak s plným vědomím toho, že je to pravděpodobně bude stát jejich životy. Během snahy o udržení místa nehody stříleli členové Delta Force do davu ozbrojeného střelnými zbraněmi a kameny. Oba byli nakonec zabiti v akci, takže na místě zůstal pouze pilot, který by byl ubit davem, kdyby ho členové Aididovy milice nevzali do zajetí. Randy Shughart a Gary Gordon byli za obranu vraku vrtulníku in memoriam vyznamenáni Medailí cti, nejvyšším vojenským vyznamenáním USA.

               Gary Gordon                                    

               Randy Shughart 

Silné boje probíhaly i kolem místa dopadu prvního vrtulníku. Americké jednotky přišly k místu dopadu, ale zanedlouho byly samy obklíčeny postupující milicí Somálské národní aliance. Velitel této milice připravoval minometný útok na pozice Američanů, avšak nakonec kvůli informacím o možném ohrožení civilistů tuto akci odvolal. Během večera Američané s pomocí laserem naváděných raket a palby z helikoptér zničili pozice milice. Tento útok si podle údajů milice vyžádal přes 1000 obětí. Ztráty utrpěli také Američané.

Americké speciální jednotky byly vybaveny moderními zbraněmi, které jim měly zajistit technologickou převahu nad somálskými milicemi. Mezi nejpoužívanější zbraně patřily:

• M16A2 – Tato poloautomatická a automatická puška byla standardní zbraní americké armády. Vojáci Rangers ji často používali kvůli její spolehlivosti a přesnosti na střední vzdálenosti.

• M4A1 – Tato karabina byla oblíbenou zbraní Delta Force, protože byla lehčí a kompaktnější než M16. Umožňovala snadnější manipulaci v úzkých prostorách městského boje.

• M249 SAW (Squad Automatic Weapon) – Tato lehká kulometná zbraň poskytovala palebnou podporu a byla využívána především pro krycí palbu během přesunů a evakuace zraněných.

• M24 Sniper Weapon System – Používaná odstřelovači, zbraň s vysokou přesností a dlouhým dosahem. Pomohla chránit americké pozice z dálky.

• M1911 Colt – Tato pistole ráže .45 byla standardní záložní zbraní a byla používaná v těsných situacích a na blízké vzdálenosti.

• Mk19 granátomet – Automatický granátomet používaný americkými jednotkami poskytoval těžkou palebnou podporu při napadení většími skupinami nepřátel.

• AT4 – Lehké protitankové dělo, které bylo použito proti nepřátelským vozidlům i budovám obsazeným nepřáteli.

• Nože Ka-Bar – I když jsou nože považovány za sekundární zbraně, pro jednotky jako Delta Force byly nože Ka-Bar důležitou součástí výbavy pro boj zblízka a jako nástroje přežití. 

Somálské milice byly sice špatně vycvičené a většinou neorganizované, ale měly početní převahu a dokázaly využít svou znalost prostředí. Používaly různé zbraně, často pocházející z černého trhu nebo z vyřazených zásob sovětských zemí. Mezi nejčastěji používané zbraně patřily:

1. AK-47 – Tato spolehlivá útočná puška byla hlavní zbraní somálských milicí. I když neměla takovou přesnost jako americké M16 nebo M4, byla pro městský boj dostačující díky jednoduchosti a schopnosti fungovat v nečistých a náročných podmínkách.

2. RPG-7 – Jedna z klíčových zbraní v bitvě. Tento přenosný granátomet byl zodpovědný za sestřelení dvou vrtulníků Black Hawk a způsobil značné škody na amerických vozidlech.

3. DShK (Děgťarev-Špagina Krupnokalibernyj) – Těžký kulomet sovětské výroby, který byl často namontován na „technicals“ (improvizovaná ozbrojená vozidla). Tato zbraň poskytovala somálským silám značnou palebnou sílu. 

Těžce vyzbrojený záchranný konvoj tvořený malajsijskými a pákistánskými jednotkami OSN dorazil na místo dopadu první helikoptéry dvě hodiny po půlnoci. Tato prodleva byla způsobena tím, že Američané neinformovali o svém přepadu ostatní členy mise OSN. Za pomocí jednotek OSN americké velení konečně evakuovalo všechny své vojáky na základnu OSN.

Bitva o Mogadišu přinesla zásadní poučení pro americké ozbrojené síly a změnila způsob, jakým americká armáda přistupuje k městským bojům a operacím v nestabilních zemích. Ukázala, jak důležité je být připraven nejen technologicky, ale také psychologicky a logisticky na boj v neznámém a neorganizovaném prostředí.

Bitva vedla k výraznému omezení americké intervence v Somálsku a měla dlouhodobý dopad na americkou zahraniční politiku. Byla připomínkou toho, že ani moderní technologie a výcvik nemohou nahradit potřebu detailního porozumění místním podmínkám a terénu.

Závěr: Bitva o Mogadišu je jedním z klíčových momentů moderní válečné historie. Ukázala odolnost amerických vojáků v extrémně náročných podmínkách, ale také složitost městského boje proti nepříteli, který zná terén lépe než invazní síly.

Tento konflikt byl i působivě zfilmován (Černý jestřáb sestřelen - Black Hawk Down) r. 2001 Režie: Ridley Scott

Zdroj: Archiv autora, Wikipedia, 

Jedno z nejvýznamnějších výročí v dějinách válek – bitva u Borodina, která se odehrála 7. září 1812 během Napoleonova tažení do Ruska. Tato bitva je nejen jednou z nejkrvavějších bitev napoleonských válek, ale i klíčovým momentem, který měl hluboký dopad na výsledek celé invaze.

Bitva se odehrála mezi francouzskou Velkou armádou pod vedením císaře Napoleona Bonaparte a ruskou armádou pod velením generála Michaila Kutuzova. Šlo o střet dvou velkých mocností, kdy se Napoleon snažil rychle porazit ruskou armádu a otevřít si cestu k Moskvě, kterou chtěl zabrat a donutit tak cara Alexandra I. k míru.

Průběh bitvy

4. září 1812 dorazila Napoleonova armáda k vesnici Borodino, asi 110 kilometrů západně od Moskvy, kde na něj čekala ruská armáda rozložená na pečlivě vybraných obranných pozicích. Následujícího dne začala jedna z nejkrvavějších bitev své doby. Francouzské dělostřelectvo zahájilo masivní bombardování ruských pozic, následované prudkými útoky pěchoty a jezdectva.

Bitva u Borodina byla brutálním střetem, během kterého obě strany utrpěly ohromné ztráty. Odhaduje se, že během jediného dne bojů zahynulo nebo bylo zraněno přes 70 000 vojáků na obou stranách. Přestože Napoleon nakonec bitvu vyhrál a ruské síly ustoupily, vítězství se ukázalo být Pyrrhovo. Ruská armáda se stáhla spořádaně a nadále zůstávala hrozbou.

Důsledky

Napoleonova "vítězství" u Borodina vedlo k tomu, že 14. září vstoupil do Moskvy, která byla Rusy opuštěna a zapálena. Místo triumfu se však Moskva stala pastí. Francouzská armáda trpěla nedostatkem zásob a příchodem ruské zimy. V říjnu byl Napoleon donucen z Moskvy ustoupit, což se nakonec ukázalo jako začátek konce jeho ruského tažení.

Bitva u Borodina zůstává symbolickým momentem ruské houževnatosti a strategické trpělivosti. Pro Napoleona to byl varovný signál, že jeho vojenský génius má své hranice. I přes své vojenské schopnosti a moderní taktiku byl Bonaparte konfrontován s přírodními podmínkami a odhodlaným protivníkem, který byl ochoten obětovat všechno pro obranu své vlasti.

Závěr

Bitva u Borodina je připomínkou toho, že i největší vojenské síly mohou čelit neúprosným překážkám, a že odvaha a odhodlání hrají v historii válčení stejně důležitou roli jako technologie a strategie. Připomínáme si tento klíčový moment vojenské historie, abychom nezapomněli na lekce z minulosti, které jsou i dnes relevantní pro všechny, kdo se zajímají o vojenské umění a historii.

Pokud hledáte vybavení inspirované vojenskou historií, podívejte se na naši nabídku v eshopu.

Dřevěný stojan s emblémem +  Křesadlová pistole francouzské kavalérie

Funkce blowback u vzduchových zbraní

Funkce blow back (česky zpětný ráz) u vzduchových zbraní je mechanismus, který simuluje chování skutečné střelné zbraně při výstřelu. Tento mechanismus se používá zejména u vzduchových pistolí a pušek, které jsou navrženy tak, aby poskytovaly realističtější zážitek ze střelby. Funkce blow back přináší několik výhod a specifik, které jsou pro mnoho střelců atraktivní.

Princip funkce blow back

Mechanismus blow back funguje na principu využití části energie z výstřelu k pohybu závěru zbraně zpět a následnému návratu do původní polohy. Tento pohyb simuluje reálný zpětný ráz, který se vyskytuje u ostrých zbraní, a poskytuje tak realistický pocit střelby.

1. Při výstřelu: Když je vystřelena diabolka nebo BB kulička, část plynů (obvykle CO2) se odvádí do mechanismu, který způsobuje pohyb závěru směrem vzad.
2. Zpětný pohyb: Tento zpětný pohyb závěru napodobuje vyhození prázdné nábojnice a resetuje spoušťový mechanismus.
3. Návrat do původní polohy: Po dosažení zadní pozice se závěr vrátí do původní přední pozice, připraven na další výstřel.

Výhody funkce blow back

1. Realističnost: Blow back mechanismus přináší střelcům pocit, že používají skutečnou zbraň. Tento realistický pocit je důležitý zejména pro trénink a simulace, kde je důležité co nejvěrněji napodobit reálné podmínky střelby.
2. Tréninkové účely: Pro profesionální i amatérské střelce je možnost trénovat s replikami zbraní, které se chovají podobně jako skutečné zbraně, velkou výhodou. Umožňuje to nácvik správné techniky střelby, držení zbraně a ovládání zpětného rázu.
3. Zábava: Pro mnoho lidí je střelba s blow back vzduchovými zbraněmi jednoduše zábavnější. Přidaný pohyb a pocit zpětného rázu zvyšuje celkový zážitek a činí střelbu zajímavější.

Nevýhody a omezení

1. Spotřeba plynu: Blow back mechanismus vyžaduje více energie, což znamená vyšší spotřebu CO2 nebo jiného plynu. To může znamenat častější výměnu plynových bombiček a vyšší provozní náklady.
2. Složitější mechanismus: Přítomnost blow back mechanismu činí zbraň mechanicky složitější a může zvýšit riziko poruch nebo potřebu častější údržby.
3. Mírný pokles výkonu: Protože část energie plynu je využívána pro pohyb závěru, může dojít k mírnému poklesu výkonu ve srovnání s vzduchovými zbraněmi bez blow back mechanismu.

Závěr

Funkce blow back u vzduchových zbraní představuje významný prvek, který zvyšuje realističnost a zážitek ze střelby. Ačkoliv přináší některé nevýhody, jako je vyšší spotřeba plynu CO2 a složitější údržbu, pro mnoho střelců převažují výhody v podobě autentického pocitu a lepšího tréninkového efektu. Pro ty, kdo hledají co nejvěrnější simulaci skutečné střelby, je blow back mechanismus neocenitelným prvkem.

Jste hrdým a spokojeným vlastníkem CO2 samopalu Sig Sauer MPX nebo Sig Sauer MCX? Již jste určitě narazili na to, že spotřeba provozní CO2 náplně je velice vysoká. Při dnešních cenách (září 2023), kdy cena bombiček dosahuje 15 kč za kus, přichází výrobce Best Fittings s řešením. Velice snadno můžete totiž Vaši zbraň přetransformovat z CO2 pohonu na pohon stlačeným vzduchem. Nadále tedy nemusíte pořizovat CO2 náplně, ale stačí Vám pumpa pro plnění PCP, případně PCP kompresor. Jednoduše díky Konverzní HPA sadě.

Sada HPA obsahuje vše potřebné – kartuši s regulátorem, adaptér, rychlospojku k plnění karuše a botku.

Sadu můžete zabudovat mimo původní pažbu zbraně. Například jako ve videu níže. Případně můžete za použití ramenní botky původní pažbu nahradit kartuší.

Kartuše s objemem 0,21 l (210cc) a maximálním pracovním tlakem 207 barů je vybavena regulátorem s výstupním tlakem 76 barů. Ten zajišťuje konzistentní úsťovou rychlost a energii vystřeleného projektilu. Při úsťové energii 5J lze vystřelit cca 120 plnohodnotých ran (testováno s modely Sig Sauer MPX a MCX).

Konverzní HPA sadu pro Sig Sauer MPX a MCX můžete zakoupit zde.

Praktická botka zajišťuje dostatečnou opěru ramene při střelbě.